Vítejte na CASD Brno - sbor "Střední"
 
 

  Navigace

 Domů
 O nás
 JUBILEUM 100
 Rozpis kázání
 Vedení pobož.
 Pořadatelé
 Rozpis SŠ
 Sobotní škola
 Rozpis MS
 Rozpis hudby
 Přehled aktivit
 Ke stažení
 Kontakty
 Napište nám
 

  Vyhledávání



Pokročilé vyhledávání
 

  Aktivity

Dětský příběh
Dětský příběh


Atmosféra
ATMOSFÉRA


Klub zdraví
Klub zdraví


Přišel zemřel zvítězil
Přišel
zemřel
zvítězil


Sborový zpěv
Sborový zpěv


Studentská bohoslužba
Studentská
bohoslužba


INRIroad Brno
INRI road Brno


Pandy
Pandy


Plejády
Plejády


 

 
  Zvířátko
Příběh pro děti

Publikováno: Sunday, 26.02. 2017 - 06:41:25 Od: dan
 
 
  Úvaha Zimu mám ráda, a ta letošní je obzvláště povedená, protože po mnoha letech je opravdu mnoho sněhu. A já se to rozhodla využít a podívat se na přírodu z toho zimního pohledu. Kdy je vše přikryto bílou sněhovou peřinou a spí.



Na svých výletech jsem našla plno zajímavostí a pozoruhodných věcí. Vše je tišší, klidnější, příroda vypadá úplně jinak než v jiných ročních obdobích. Vše je trochu zpomaleno, lidé jsou buď v práci nebo ve škole, nebo jen sedí u teplých kamen, z domů se kouří. Dokonce jsem se zatoulala do vesniček, kde domy mají stále jména nebo alespoň erby, u stodol jsou hromádky srovnaného dříví, krmelce plné sena a v ohradách běhají koně či se pasou kozy. Moc se mi to líbilo.

Jeden den jsem se šla projít k oboře na okraji Brna. A těsně před oborou slyším rámus. Prvně jsem tedy slyšela ptáčky, pozorovala jsem je v korunách, dokonce jsem viděla datla ošetřovat strom. A to mi dělalo radost. Snažila jsem se ale přijít na to, co dělá takový rámus, proč sníh křupe tak nahlas. Protože široko daleko nikdo nebyl. A halucinace přece nemám, nebo ne? Pořád jsem na to nemohla přijít. Když v tom vidím, jak se větvička přede mnou hýbe. Pořádně se dívám, a co nevidím… Pod sněhem nějaké zvířátko bagruje tunel! A to dělalo ten rachot. Neviděla jsem to zvířátko, ale výsledek jeho práce docela zřetelně. Opatrně jsem šla blíže, abych ho nevyrušila. Když jsem ale zjistila, že zvířátko si z mé přítomnosti nic nedělá, osmělila jsem se a byla nad ním skloněná něco málo přes metr. Uchvácená jsem pozorovala tvořící se kupičku, která se hýbala doleva, kde udělala velkou zatáčku, pak zatřásla tenkým stromečkem a kousek za ním hluk přestal. Zvířátko asi zalezlo zpět do nory nebo si muselo odpočinout po velké práci.

Byla jsem z toho úplně paf. Když jsem pozorovala zvířátko kutat, skoro jsem se bála dýchat a zároveň jsem byla strašně zvědavá, co tam pracuje. Ovládala jsem se, abych neodkryla sněhovou peřinu a nepodívala se, kdo pod ní tuneluje. Měla jsem totiž obavy, co bych tam za zvířátko našla, trošku jsem se bála. Zároveň jsem si vzpomněla, že např. motýlům se z kukly nesmí pomáhat. Poničila by se jim křídla a nemohou pak létat. Když bych odkryla sněhovou peřinu z „tuneláře“, mohl by nastydnout a umrznout.

Pořád jsem se k tunelujícímu obrazu vracela a přemýšlela nad ním. V životě s Pánem Bohem je to úplně stejně. Nevidím ho, ale čím dál častěji vidím úplně přesně jeho působení v mém životě, úplně na dotek, někdy i zaslechnu. A tak, i když zůstalo tajemstvím, které zvířátko jsem pozorovala, vím naprosto přesně, že tam bylo. Slyšela jsem ho a viděla důsledek jeho pohybu a práce. A také vím, že Pán Bůh v mém životě je, přesně jako to zvířátko pod sněhem.

Tak co, jaké zvířátko myslíte, že tam bylo?

A vidíte ve svém životě Boží působení?

Verča Justrová



 
 
  Související odkazy

· Více o tématu Úvaha
· Další články od autora dan


Nejčtenější článek na téma Úvaha:
Kde jsi ?

 

  Hodnocení článku

Průměrné hodnocení: 0
Účastníků: 0

Zvolte počet hvězdiček:

Výborný
Velmi dobré
Dobré
Povedený
Špatné

 

  Možnosti


 Vytisknout článek Vytisknout článek

 

K tomuto článku není možné vložit komentář.

 
 
Všechny obchodn? zn?mky a n?zvy jsou majetkem jejich pr?voplatn?ch vlastn?ků, koment?ře vlastn? jejich autoři. Vše ostatn? vlastn? © 2004 UNITED-NUKE Powered Site.