Jak určil Mojžíš, Židé slavili Velikonoce rodinnou večeří, při níž si připomínali velké činy, které Bůh vykonal pro blaho svého lidu zotročeného v Egyptě. Ježíšovou rodinou byli apoštolové; dva dny před svátkem je tedy svolal k večeři, poslední v jeho pozemském životě.
V těch dobách bylo zvykem, že pán domu přikázal sloužícím, aby umyli nohy hostům, než půjdou ke stolu. Toho večera Ježíš sám nalil vodu do umyvadla a začal apoštolům umývat nohy. Pak vysvětlil: „Jestliže j sem já, váš Pán, vykonal gesto lásky k vám, mnohem víc takových projevů lásky musíte vy ukázat jeden k druhému. Milujte se navzájem, jako jsem já miloval vás: podle toho poznají, že jste mí učedníci.“
Začali jíst, potom Ježíš řekl větu, která všechny překvapila: „Amen, pravím vám, jeden z vás mě zradí.“ Ježíš opravdu čte v srdcích lidí!
Apoštolové se nevěřícně mezi sebou dohadovali, kdo z nich to může být. Zeptali se na to Mistra a on odpověděl: „Je to ten, kdo si se mnou máčí chléb v míse. Tomu člověku by bylo lépe, kdyby se nebyl narodil!“ – „Mistře, jsem to snad já?“ zeptal se Jidáš nestoudně. A Ježíš mu odpověděl: „Ty jsi to řekl.“ A tehdy Jidáš viděl, že je odhalen, a odešel, aby dokonal to, co připravil.
Brzy potom Ježíš udělal při této památné poslední večeři gesto, na které jeho učedníci nikdy nezapomněli. Vzal chléb, požehnal ho, rozlámal a dával ho přítomným se slovy: „Vezměte a podávejte mezi sebou: toto je mé tělo, které obětuji za vás.“ Potom vzal kalich vína, požehnal ho a podal ho apoštolům se slovy: „Vezměte a pijte z toho všichni: toto je má krev, která bude prolita, aby všem byly odpuštěny hříchy.“
A pak Ježíš přikázal: „To čiňte na mou památku.“
Z knihy pro děti „Bible svatá – příběhy na celý rok“. (Překlad: Alena Jíchová)
V sobotu 24. června 2023
jsme všichni zváni do našeho sboru Brno Střední ulice na slavnostní bohoslužbu „Večeře Páně“.
Bohoslužba „Večeře Páně“ je pro nás aktualizací toho, co bylo, i toho, co bude. Těšíme se na okamžik, kdy budeme slavit Večeři Páně spolu s naším Spasitelem…
Když pak nadešla ta chvíle, posadil se s apoštoly za stůl. Tehdy jim řekl: „Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto beránka předtím, než budu trpět. Říkám vám, že už ho neokusím, dokud nedojde naplnění v Božím království.“ Uchopil kalich, vzdal díky a řekl: „Vezměte jej a rozdělte se spolu. Říkám vám, že neokusím plod vinné révy, dokud nepřijde Boží království.“ Vzal chléb, vzdal díky, lámal a dal jim ho se slovy: „To je mé tělo, které se dává za vás. To čiňte na mou památku.“ Právě tak vzal po večeři kalich se slovy: „Tento kalich je nová smlouva v mé krvi, která se prolévá za vás.“
Lukáš 22,14-20 / B21
V předvečer své smrti jedl Pán Ježíš se svými učedníky velikonočního beránka. Při této hostině ustanovil slavnost Večeře Páně. Tato poslední večeře byla předpovědí Jeho smrti a zároveň ujištěním, že vstane z mrtvých, protože Jeho následovníci měli slavit Večeři Páně až do doby, než Kristus opět přijde, tj. až do Jeho druhého příchodu.
Jan Polášek
