Osadníci Severní Ameriky
Na konci prázdnin (27. – 30. 8. 2023) jsme se s novými Plejádami vydali na krátký puťáček do oblasti Žďárských vrchů. Téma naší puťákové hry byli „osadníci Severní Ameriky“.
V neděli 27. srpna jsme se sešli na nádraží, ještě čistí a voňaví se rozloučili s rodiči a vyrazili směr Borová u Poličky. Jako první jsme navštívili místní přírodní koupaliště s přilehlým lanáčkem a navzdory ne tak úplně teplému počasí jsme statečně naskákali do vody. Na tomto místě jsme si také dali každý svůj oběd a proběhla první puťáková hra – přenos veršíku, tak aby celníci veršík nenašli. Poté jsme se vydali k místu, kde by se dalo utábořit. Po cestě jsme narazili na pole s mákem a jelikož už byl skoro všechen zralý, proběhla také řádná ochutnávka. Ideální místo na přespání jsme našli asi 7 km od koupaliště poblíž Mlýnskému kameni. Rozdělali jsme si stany, každý si snědl z domu dovezenou večeři a připravili oheň. U ohně jsme dostali krásné nové zpěvníky oddílu Plejády a Jimmy měl zamyšlení o osídlení Kanánu.
Ráno jsme si pochutnali na závinech, sbalili si věci, přečetli si kapitolu z dobrodružné a vtipné knížky Otakara Batličky a vydali se dál – čekalo nás asi 10 km. Udělali jsme první zastávku u takového lesního občerstvení Posekanec, kde proběhl fotbalový zápas a také velké mazlení se s kočičkami. Putovali jsme dál do Městské maštale, kde jsme si každý udělal vlastní oběd a popovídali jsme si s místním hasičem, který jel vyvenčit svého pejska a sdělil nám nějaké svoje zajímavé příhody. Během poobědového odpočinku se někteří vydali k Voletínské studánce pro vodu. Po obědě se šlo do krásných Toulcových maštalí, kde byla například Oslí chodba, kterou jsme se museli prodrat, tam se rádci odpojili, aby stihli vyzvednout jídlo z obchodu v Proseči. Děti s vedoucími pokračovali dál v cestě přes Bor u Skutče a známé Kolumbovo vejce. Jelikož Plejády jsou také hodně o dobrodružství a cestách necestách, brodili se i párkrát přes řeku. Večer jsme se zase všichni setkali na místě tábořiště s názvem “Údolí čistých duší”. Všichni byli už hodně unavení a hladoví. K večeři jsme si udělali fazole v rajčatové omáčce a chléb. U ohně měl Radim zamyšlení o druhém příchodu. Než jsme zalezli do spacáků, tak začalo pršet.
Do úterního rána se někteří probudili v mokrých spacácích. Chleby se zeleninou nás aspoň trochu zahřáli v bříškách. Čekal nás den nalehko jen s malými batůžky, ty jsme si sbalili a v pláštěnkách vyrazili do Pivnické rokle v pláštěnkách. Myslím, že i když bylo mokro a tu a tam sprchlo, to byl úžasný zážitek pro nás všechny. Skákali jsme po kamenech a prodírali se roklí. Někteří dokonce poprvé v životě viděli mloka a to ne jen jednoho. Na louce bývalého tábořiště jsme si pod přístřeškem udělali oběd a zahráli si hru, při které bylo úkolem získat suroviny na přípravu placek Bannock. Na zpáteční cestě jsme si udělali společnou fotku ve skalní kapličce zvané Betlém, párkrát jsme přešli potok – tentokrát po mostech z klád a nabrali jsme vodu. Mokří, unavení, ale šťastní jsme se vrátili do Údolí čistých duší. Tentokrát oheň nesloužil jen k přípravě špaget na večeři, ale také a především k ohřátí a usušení mokrých bot, ponožek a ostatního oblečení. Unavení a za dalšího deště jsme sebrali poslední síly na zamyšlení o krásné Nové zemi. Potom už následovalo popřání poslední dobré noci tohoto krátkého puťáku.
Středa začala snídaní – müsli s teplým mlékem opravdu přišlo vhod. Sbalili jsme si všechny věci a čekala nás poslední hra – děti dostaly indicie toho, kam mají dojít a podle mapy se po skupinkách vydali na cestu. Cílem byl zatopený lom, kde jsme si společně zakončili puťák, dali si oběd a zahráli si vybíjenou. Kousíček od starých budov lomu jsme nastoupili na autobus, pak přestoupili na vlak, ve Svitavách ještě na jiný vlak a vystoupili jsme na nádraží v Brně, kde nás přivítalo teplo a také naši milí rodiče. Nesměla chybět také závěrečná fotka pro srovnání před odjezdem a po příjezdu. Potom už se každý odebral do svého domova s úkolem usušit přidělenou část stanu a dát si teplou sprchu.
Letošní puťáček pro starší Pandy, které přecházely v září do Plejád byl úplně jiný než jsme si plánovali. Přesto se ukázalo, že když jsme v obklopení kamarádů, tak nevadí, že prší a máme mokro v botách, důležité je, že se i tak společně smějeme a pomáháme si nejen s usušením bot 🙂
Pejády (NR)
Fotogalerie
fotografie: Plejády (PP)
