Křest ponořením vnímáme jako veřejné vyznání víry a touhu stát se součástí církevního společenství. Máme z Šimonova rozhodnutí radost, stejně jako vidíme velké Boží požehnání v dalším rozrůstání sborové rodiny – narození Matouše a příchodu br. Ivana (přestože bychom si přáli, aby k tomu došlo za lepších okolností).
Večeři Páně si v našem společensví připomínáme s čtvrtletní frekvencí. Je to slavnostní bohoslužba, během níž si prostřednictvím symbolů – umývání nohou, přijímání chleba a vína – intenzivněji uvědomujeme, že díky Ježíši a Jeho oběti – smrti na kříži – nám mohou být odpuštěny naše hříchy.