Apoštol Pavel často popisuje, jak vypadá život člověka, který přijal Ježíše Krista jako svého Pána, a proto se snaží praktikovat jeho životní styl.
Většinou podrobně vypisuje, čeho se křesťané vzdávají a co se naopak ve svém jednání snaží rozvíjet. Vždy ale nabízí něco, co nám k takovému jednání může dodat tu správnou motivaci i sílu:
„Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti. A ve vašem srdci ať vládne pokoj Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo.“
Koloským 3,14-15
Je to zvláštní, jak velký důraz klade Pavel na lásku. Vzpomeňme třeba, jak ve 12. kapitole prvního dopisu do Korintu velice důkladně popisuje duchovní dary, aby pak na začátku 13. kapitoly prohlásil:
„Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všecko, co mám, ano, kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne.“
1. Korintským 13,1-8
Z toho, co Pavel opakovaně píše, má láska zastřešovat naše jednání. Pokud používáme duchovní dary motivováni Boží láskou, se kterou jsme se setkali a kterou jsme zakusili, přinesou právě to ovoce, kvůli kterému nás Bůh těmito duchovními dary obdarovává.
V dopise Koloským ale apoštol Pavel přidává k popisu lásky ještě něco velice podstatného. Pokud dovolíme lásce, aby vládla v naší fyzické i duchovní rodině, pak získáme zvláštní benefit – nás i naše blízké naplní „pokoj Kristův“. Spolu s Ježíšem i ostatními členy rodiny se staneme jedním tělem, ke kterému jsme podle Pavla povoláni.
Otázkou zůstává, jak můžeme získat „lásku, která všechno spojuje k dokonalosti“. Pavel má evidentně na mysli „Boží lásku“. Tu lásku, která Ježíše motivovala k tomu, aby se kvůli naší záchraně nechal přibít na kříž.
Připomíná mi to Mojžíše. Prožil čtyřicet dnů s Bohem na vrcholu hory Sinaj. Když se vrátil, jeho tvář zářila tak silně, že si ji musel zakrývat závojem. Pavel o něčem podobném píše v mém oblíbeném textu:
„Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu ve stále větší slávě – to vše mocí Ducha Páně.“
2. Korintským 3,18
K tomu, abych získal „lásku, která všechno spojuje k dokonalosti“, vede jen jedna spolehlivá cesta. Podobně jako Mojžíš se musím vystavit jejímu působení tím, že se budu snažit co nejvíce svého času trávit s Bohem. Potřebuji se dívat na Ježíše a zakoušet na sobě jeho lásku. Jen tak bude má tvář zrcadlit slavnou „zář Páně“, jen tak mohu být proměňován „k jeho obrazu“.
Bůh mi nabízí lásku, která mé nitro naplní pokojem. Záleží jen na mně, zda jeho nabídku využiji a vystavím se jeho lásce, abych ji pak mohl vyzařovat.
Vlastimil Fürst
