Občas se mi stává, že čtu zprávy, a pak musím otevřít Bibli, protože si potřebuji ujasnit něco, o čem jsem četl před chvílí „v novinách“. Naposledy mne zaujalo tvrzení psychologa, že mnozí lidé, kteří jsou závislí na čtení „dezinformačních serverů“, jsou podle něj ztraceni.
Přemýšlel jsem o tom, co čtu já a nakolik jsem závislý na tom svém zdroji pravdy. Vzpomněl jsem si na slova, která jsem den předtím četl v Bibli: „Otevři mi oči, ať mám na zřeteli divy ze Zákona tvého.“ (Žalm 119,18)
Během toho svého přemýšlení jsem se nejdříve na chvíli vrátil do ráje. Tam ten problém člověka s očima a s tím, komu a čemu nasloucháme, vlastně začal. Ďábel našim prarodičům tvrdil: „Nikoli, nepropadnete smrti. Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé.“ (Genesis 3,4-5)
Jenže oni po tom „otevření očí“ zatoužili natolik, že ignorovali jasný zákaz ze strany svého Stvořitele a kousek toho zakázaného ovoce okusili. Něco se pak skutečně změnilo. „Oběma se otevřely oči: poznali, že jsou nazí. Spletli tedy fíkové listy a přepásali se jimi.“ (Genesis 3,7)
Naše oči od té doby umí hledět na zlo, zatímco dobro dokážeme přehlížet nebo dokonce nevidět. Když musela Hagar, matka Izmaela, kterého zplodila s Abrahamem, utíkat před hněvem Sáry, ocitla se v situaci, kdy jí došla voda. Mojžíš v knize Genesis píše: „Tu jí Bůh otevřel oči a ona spatřila studni s vodou. Šla, naplnila měch vodou a dala chlapci napít.“ (Genesis 21,19)
Ano, už od ráje musíme prosit našeho Tvůrce, aby nás učil správně vidět. David, který si to také uvědomoval, napsal: „Hospodina stále před oči si stavím, je mi po pravici, nic mnou neotřese.“ (Žalm 16,8)
Vraťme se ale ke slovům 119. žalmu, která jsem už jednou citoval: „Otevři mi oči, ať mám na zřeteli divy ze Zákona tvého.“ (Žalm 119,18)
Nejen Hagar, ale i my můžeme být slepí vůči tomu, co máme před očima. Jsem rád, že mohu prosit Boha, aby otevíral mé oči, které zasáhl hřích.
O kousek dál autor 119. žalmu prosí: „Odvracej mé oči, ať nehledí na šalebnost, na své cestě mi zachovej život.“ (Žalm 119,37) Každý z nás k něčemu inklinujeme a ďábel nám před očí staví ony „šalebnosti“, které vypadají velice přitažlivě.
Stejně jako naši prarodiče v ráji příliš často vnímáme více obal než to, co se ukrývá uvnitř, a obchodníci to dobře vědí. Proto na nás na každém „rohu“ číhá reklama, která má zaslepit náš rozum, abychom se pak rozhodovali jen na základě emocí, které v nás ten pěkný obal vyvolává.
Při čtení toho článku o závislosti a ztracenosti se mi okamžitě vybavily tváře lidí, na které to přesně pasovalo. Jenže pak jsem si uvědomil, že bych si neměl moc vyskakovat, protože něco podobného může být i můj problém. Ježíš i o mně ve Zjevení říká: „Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý. Radím ti, abys u mne nakoupil zlata ohněm přečištěného, a tak zbohatl; a bílý šat, aby ses oblékl a nebylo vidět tvou nahotu; a mast k potření očí, abys prohlédl. Já kárám a trestám ty, které miluji; vzpamatuj se tedy a čiň pokání.“ (Zjevení 3,17-19)
Pokud jsem slepý, potřebuji někoho, kdo mi pomůže najít lék pro mé nemocné oči. Matouš zaznamenal následující příběh: „Když šel Ježíš odtamtud dál, šli za ním dva slepci a křičeli: ‚Smiluj se nad námi, Synu Davidův!‘ A když vešel do domu, přistoupili ti slepci k němu. Ježíš jim řekl: ‚Věříte, že to mohu učinit?‘ Odpověděli mu: ‚Ano, Pane.‘ Tu se dotkl jejich očí a řekl: ‚Podle vaší víry se vám staň.‘ A otevřely se jim oči.“ (Matouš 9,27-30)
Doba, ve které žiji, není vůbec snadná. Existují tisíce zdrojů informací a ani jeden z nich není stoprocentně spolehlivý. O naši pozornost už od ráje vedle Stvořitele usiluje i ďábel. Vzhledem k tomu, že jsem poznamenaný hříchem a že mám hříšnou přirozenost, potřebuji nebeskou intervenci. Proto se také obracím na mého Spasitele a spolu s Davidem volám: „Otevři mi oči, ať mám na zřeteli divy ze Zákona tvého.“ (Žalm 119,18)
Jediným spolehlivým zdrojem informací je a bude i v roce 2023 Bible – Boží slovo. Díky, Stvořiteli, za ně.
Vlastimil Fürst
Vlastimil Fürst
je vysvěceným kazatelem Církve adventistů s.d. v aktivním důchodu.
Dříve byl duchovním pověřeným službou v našem sboru na Střední ulici v Brně. Úspěšným zakončením studia na vysoké škole elektrotechnické (VUT FE v Brně) získal titul Ing. a začal pracovat ve své profesi. Po krátké praxi přijal výzvu stát se kazatelem a vystudoval Teologický seminář CASD.
Je praktickým duchovním, který se snaží vnímat každodenní radosti a starosti členů sborů i všech potřebných ve svém okolí. Jeho kázání se vyznačují přímočarostí a životním nadhledem. Má dar psát zajímavé články a blogy s duchovní tématikou a ze života.
Je aktivním členem sboru s blízkými vztahy napříč generacemi.
