Sobotní škola 2/2025: Jak studovat biblická proroctví

Během první války v Perském zálivu (1991) byl známý protestantský spisovatel a televizní evangelista Jack Van Impe přesvědčený o tom, že tento konflikt předpověděla kniha Zjevení. Jeho argument vycházel z toho, že některé bojové helikoptéry vypadaly jako kobylky zobrazené ve Zjevení 9: „… otevřela jícen propasti a vyvalil se dým jako z obrovské pece, a tím dýmem se zatmělo slunce i všechno ovzduší. Z dýmu se vyrojily kobylky na zem; byla jim dána moc, jakou mají pozemští škorpióni“ (Zj 9,2.3).

Asi se shodneme na tom, že to není zrovna nejlepší způsob výkladu biblických proroctví. Přesto jsou podobné interpretace poměrně časté. Během nedávné minulosti se objevila řada knih, článků, ale i videí či webových stránek, které se věnují proroctvím. Nabízejí mnoho nejrůznějších předpovědí, včetně stanovení data konečných událostí, a obvykle jsou zaměřeny na války nebo nepokoje na Blízkém východě.

A světe, div se, ani jedna z těchto předpovědí se nenaplnila.

Jako adventisté sedmého dne používáme při výkladu proroctví jiný přístup. Vychází především z toho, že centrem všech proroctví je Kristus. Výklad proroctví se tedy nezaměřuje na konkrétní geografické místo na Blízkém východě nebo na vojenské konflikty, které se tam odehrávají. Na proroctví se díváme spíše optikou velkého sporu mezi Kristem a satanem – jako na celosvětový duchovní zápas, který vyvrcholí, když Boží lid, ale i židé a pohané (viz Zj 12,17; Zj 14,12), budou čelit poslední krizi, jež se soustředí na uctívání Stvořitele (viz Zj 14,7) v protikladu k uctívání šelmy a jejího obrazu.

Klíčovým prvkem pro pochopení proroctví týkajících se posledních dnů je druhá kapitola knihy Daniel, která obsahuje nejen historický nástin proroctví, ale také interpretační klíč k odhalení jejich významu.

Daniel 2 zobrazuje čtyři světové říše – Babylón, Médo-Persii, Řecko a Řím -, po nichž Bůh ustanoví své věčné království, „které nebude zničeno navěky, a to království nebude předáno jinému lidu. Rozdrtí a učiní konec všem těm královstvím, avšak samo zůstane navěky“ (Da 2,44). Paralelní proroctví v Da 7 a 8 obsahují stejnou myšlenku. Světové říše budou vznikat a zanikat, dokud Bůh neustanoví své věčné království.

V Da 7 nám to vše vysvětluje nebeský posel: „Ta čtyři veliká zvířata, to čtyři králové povstanou v zemi. Ale království se ujmou svatí Nejvyššího a budou mít království v držení až na věky, totiž až na věky věků“ (Da 7,17.18).

Čtyři světové říše (Babylón, Médo-Persie, Řecko a Řím) postupují v nepřetržitém sledu dějinami, dokud Bůh po druhém příchodu Ježíše neustanoví své věčné království.

Samozřejmě, i dnes jsme stále ještě tady na zemi. Žijeme v době čtvrtého a posledního pozemského království před Kristovým návratem.

S touto historickou perspektivou jako základem pro pochopení proroctví se budeme toto čtvrtletí věnovat problematice výkladu biblických proroctví. Soustředíme se na některé nepřímé zmínky, ale také na konkrétní příběhy, obrazy a metafory, které odhalují prorockou pravdu a konečné události.

Začneme zprávou o stvoření v Genesis, která je důležitá pro pochopení proroctví, ale také kříže a Ježíšovy smírné oběti. Budeme se dále věnovat příběhu o babylónské věži, službě v pozemské svatyni a prorockým náznakům v knize Žalmů. Podíváme se dokonce i na některá starozákonní manželství. Ve všech těchto a mnoha dalších textech můžeme najít obrazy a symboly, které, studujeme-li je na modlitbě a s pokorným, poddajným duchem (pokud někdo otevírá Bibli s tvrdohlavým srdcem, jen aby dokázal svou pravdu, velmi pravděpodobně jde o ztrátu času), nám pomohou, aby proroctví o konci času ožila a promluvila do našeho života.

Jedno čtvrtletí určitě nestačí ani k tomu, abychom začali studovat všechny příběhy a obrazy, které pomáhají odhalit prorocké pravdy. Kdo ví, možná k tomu budeme potřebovat věčnost. Do té doby budeme z Boží milosti, v pokoře a s otevřeným srdcem studovat Písmo, které nám Bůh daroval pro naše poučení.