Někdy si říkám, že je dobře, že nevíme, co nás v životě čeká – jaké kotrmelce a překážky – asi bychom některé části svého života nebo života jiných tak rádi přeskočili…
Ale nejen to, taky jaké radosti a společné chvíle s rodinou, kamarády a těmi, kteří tvoří náš život bohatším a naše srdce opravdovým. Dneska by slavil tento Ježíš narozeniny … už nevím které … ale často přemýšlím nad tím okamžikem u nás ve stáji – jak jsme mohli být součástí jeho velké cesty. Zda-li pak jeho maminka a tatínek tušili, kým se pro nás všechny Ježíš stane, jak moc pro nás znamená. Že na svět přišel právě kvůli mně, kvůli tobě jako úplně obyčejné miminko, chlapeček, který si dováděl, hrál, lezl po stromech, měl odřená kolena, plakal, smál se, rodičům dělal radosti, ale i starosti … Dal ze sebe vše, co měl, abychom ty i já tady mohli být …
Dnešní noc se ten vítr zase tak zvláštně utišil a vdechl do krajiny pokoj a snad i očekávání. A tak zase vyhlížím z okna do dálky, dneska už o hodně poklidnějšího města a vím, že to, co mi tenkrát nedávalo smysl je smyslem pro mnoho lidí na celé planetě. A my si to právě dnes můžeme připomínat … Naděje nezačíná tam, kde je tma, ale tam, kde se rozhodneme to nevzdat s tmou…
Terez
Obrázky dětí
