Rail Tour Family: Dobrodružství s vlaky a dětmi – příběh pro děti

Loni jsme se vydaly na speciální závod Rail Tour Family. Byla to taková soutěž, kde jsme mohly jezdit jen po kolejích – tedy vlaky a tramvajemi – a chodit pěšky. Žádná auta ani autobusy. Cíl byl jasný: dobývat různá místa a sbírat body.

Během celé akce jsme strávily víc než dvacet hodin ve vlaku. To je hodně i pro dospělého, natož pro děti. Aby to holkám uteklo, vzaly jsme hromadu knížek, časopisů a her. Starší závodnička hned první den přečetla všechno, co jsme na nádraží koupily, a vyřešila všechny doplňovačky. Byla to krásná ukázka, že učení a čtení může být radost, když se do toho člověk ponoří.

Když čtení došlo, přišly na řadu telefony. Holky trénovaly matematiku a cizí jazyky na Duolingu. Starší se pustila i do násobilky – ještě má trochu problém s prsty, ale už to zkouší. A k tomu si cvičila na klavír – i během cest se to dá. Vlastně jsme si ověřily, že učení jde snadno propojit s běžným životem – počty, zeměpis i férovost při hrách.

Domluvily jsme si jednoduchý plán: dvě cvičení na Duolingo, pak jídlo. A pak zase dobývat. Bylo to vlastně super – Rail Tour nás naučil, že je čas běžet a dobývat, a pak zase čas odpočívat. Přesně jak to říká kniha Kazatel – všechno má svůj čas.

Na každé nové zastávce se starší ptala: „Kam jdeme? Co tam bude?“ Hrály jsme hádanky, počítaly písmena, tipovaly místa. A když přišlo na body, počítaly jsme společně – obě dětské závodničky to hrozně bavilo.

Ne vždy to bylo lehké. Jednou měl vlak zpoždění a my musely běžet s batohy na další checkpoint, v horku a únavě. Držely jsme se navzájem za ruku, hecovaly sebe i druhé – a daly jsme to. Naučily jsme se, že někdy se musí „namazat pod koleny“, abychom byly první, a jindy prostě sednout na rozhledně a koukat do dálky. A večer? Večer jsme usínaly s modlitbou – poděkováním za celý den, za radost i únavu.

Na cestě jsme potkaly i hodně laskavosti. Jeden pán sledoval naši trasu, koupil nám vodu a donesl ji do vlaku. Byla to ta nejlepší voda na světě. Holky dostaly ještě oplatku – a pro nás to byl silný zážitek o tom, že je důležité dívat se kolem sebe a něco pro druhé udělat.

Celá Rail Tour nebyla jen o soutěžení. Bylo o spolupráci, radosti z objevování a o tom, jak si umíme navzájem pomoct. Family totiž není jen být spolu, ale i velká podpora rodiny a přátel kolem. A k tomu všemu jsme se učily sdílet zážitky i nadšení – protože radost je větší, když se o ni podělíme.

Rail Tour Family nám dal šanci poznat krásy okolí, ale hlavně vytvořil nové vzpomínky a přátelství. A to je to, co si z něj odnášíme.

Doufám, že i vy si najdete svoje malé dobrodružství – klidně každý den.

Veronika

P. S. A nebojte, y umím správně – my opravdu byly jediný holčičí tým. Přidáte se letos také?