Milé sestry, milí bratři a přátelé, v týdnu od 2. do 9. listopadu 2019 jsme měli možnost připojit se k celosvětovému společenství Církve adventistů s.d. prostřednictvím našeho sboru Brno – Střední ulice při každodenním setkávání v rámci „Modlitebního týdne„. Letošní téma modlitebních přednášek (témat k přemýšlení) mělo název „Boží poselství pro lidi„.
Pod tímto sjednocujícím názvem byla připravena na každý den v týdnu témata:
- Boží poselství pro lidi.
- Jak je možné poznat pravého proroka?
- Čteme Bibli správným způsobem?
- Oprášit Boží prorocké slovo.
- Proroci praví a falešní, minulí a noví.
- Lid většího a menšího světla.
- Boží prorok pro lid závěrečné doby.
Bůh vždy toužil po tom, aby mohl komunikovat se stvořenými bytostmi. Dříve než svět zachvátil hřích, Bůh se osobně setkával a komunikoval s Adamem a Evou v zahradě Eden. Po pádu do hříchu to už nebylo možné, protože hříšní lidé by nesnesli jeho svatou přítomnost. Protože nás Bůh nechtěl opustit, připravil další způsob, jak svému lidu předávat své rady, varování, pokárání a poselství lásky – prostřednictvím prorockého daru. Boží proroci jsou velmi důležití: „Ovšem, Panovník Hospodin nečiní nic, aniž by zjevil své tajemství prorokům, svým služebníkům.“ (Am 3,7)
Každý večer jsme chválili našeho Boha a Stvořitele písněmi, četli jsme si připravené téma a diskutovali jsme o něm, četli jsme verše z Bible, modlili se… Věřím, že jsme měli možnost radovat se z prožitých okamžiků, povzbuzovat se vzájemně v tom, co nás trápí a posilovat jedni druhé v našem očekávání Kristova brzkého návratu.
V pondělí jsme měli možnost prožít zvláštní setkání – setkání společně s dětmi a vedoucími oddílů Klubu Pathfinder a číst si přednášku pro děti a následně pro dospělé.
V modlitebním týdnu jsme měli možnost zastavit se a vnímat nejen to, co se děje kolem nás, ale hlavně jsme měli možnost připomenout si, jakého máme Boha.
„Ovšem, Panovník Hospodin nečiní nic, aniž by zjevil své tajemství prorokům, svým služebníkům.“
(Am 3,7)
V jedné z přednášek jsme četli o obnově vztahu našich předků s Bohem.
V nejhorších obdobích odpadnutí a ponížení národa Bůh vyvedl prorocké poselství ze zapomnění, aby vyvolal duchovní oživení. Během obnovy Božího chrámu v době krále Jošijáše ohlásil kněz Chilkijáš písaři Šafanovi: „Nalezl jsem v Hospodinově domě knihu Zákona.“ (2Pa 34,15)
Je neuvěřitelné, že se na knize s Božím prorockým poselstvím v zapomenutém koutě chrámu usazoval letitý prach. Když král Jošijáš uslyšel, co tento prorocký svitek obsahuje, zvolal: „Vždyť je na nás vylito velké Hospodinovo rozhořčení za to, že naši otcové nedbali na Hospodinovo slovo a nejednali podle toho všeho, co je v této knize napsáno.“ (2Pa 34,21)
Jošijáš poté povolal obyvatele, aby naslouchali Božímu slovu; král i lid obnovili svoji smlouvu s Bohem; slavili patrně nejpamátnější Pesach, protože „žádný z izraelských králů neslavil takový hod beránka, jaký slavil Jošijáš, kněží, levijci a celý Juda i přítomní Izraelci a obyvatelé Jeruzaléma.“ (2Pa 35,18)
Něco podobného se stalo i v době Nehemjáše, když Ezdráš přečetl Zákon před lidmi. „Kněz Ezdráš přinesl Zákon před shromáždění mužů i žen, všech, kteří byli schopni rozumět, aby jej slyšeli, prvního dne měsíce sedmého. Četl z něho na prostranství před Vodní branou od svítání až do poledne mužům i ženám, těm, kteří byli schopni rozumět. Všechen lid pozorně naslouchal slovům z knihy Zákona.“ (Neh 8,2.3)
O nějakou dobu později pokračovalo duchovní oživení: „Dvacátého čtvrtého dne toho měsíce se Izraelci shromáždili k postu v žíněných rouchách a s prstí na hlavě…když četli čtyřikrát za den z knihy Zákona Hospodina, svého Boha, a čtyřikrát se vyznávali a klaněli Hospodinu, svému Bohu.“ (Neh 9,1.3)
Po tomto duchovním probuzení přišla reformace: „Připojovali se ke svým vznešeným bratřím. Přicházeli a zavazovali se, že budou žít podle Božího zákona, který byl vydán skrze Božího služebníka Mojžíše, a že budou zachovávat a plnit všechna přikázání Hospodina, našeho Pána, jeho práva a jeho nařízení.“ (Neh 10,30)
Zavázali se, že se nebudou směšovat s pohanskými národy, že budou zachovávat sobotu podle přikázání, že budou společně podporovat chrám a bohoslužby a že navrátí desátky a oběti. (Neh 10,30-39)
Jsme lidem slova, nebo činů? To všechno, co prožili naši předkové, to vše se může odehrát, když i my „oprášíme Boží prorocké slovo“, budeme je číst a uplatňovat v našich životech.
Před námi je nový „církevní rok“. Jaký bude? Budeme za rok mít možnost jej znovu uzavřít týdnem modliteb? Setkáme se všichni?
Jaký rok je před námi?
Jan Polášek
