Předpokládám, že podobně jako já přemýšlíte o budoucnosti. Nejen o té trochu vzdálenější, která má spojitost s Ježíšovým královstvím, ale i o té bližší. O tom, kdy skončí všechna ta omezení, která nám přinesl Covid-19, a kdy se zase sejdeme, abychom v naší modlitebně společně slavili Hospodina.
Slyším hodně otázek ohledně toho, co se týká případného očkování nebo nošení roušek. Líbí se mi reakce Martina Luthera na epidemii moru: „Z Božího dopuštění na nás nepřítel vypustil svou jedovatou a smrtelnou nákazu. Budu se tedy modlit, aby nás Bůh před ní milostivě ochránil. A potom budu čistit vzduch vykuřováním, budu podávat a přijímat léky, budu se vyhýbat osobám a místům, kde nejsem potřeba, abych sám nepřišel k úhoně a abych nenakazil mnoho dalších a nezapříčinil tak svou nedbalostí jejich smrt. Ovšem, chce-li si mě Bůh vzít k sobě, najde si mě. Udělám ale, co jsem udělat měl, a nebudu vinen smrtí svou ani druhých. Bude-li mne ovšem potřebovat můj bližní, nebudu se vyhýbat místu ani osobám, ale ochotně půjdu a pomohu.“
Při čtení Lutherových slov se mi vybavily dva texty z knihy Přísloví:
„Moudrý se bojí a odvrací se od zlého, kdežto hlupák se vypíná a cítí se v bezpečí.“
(Přísloví 16,18)
Ano, je třeba mít respekt z různých nákaz. Na druhé straně se ale můžeme uklidnit, když i tuto starost dáme do Božích rukou:
„Ale kdo mě poslouchá, v bezpečí bude bydlet a žít klidně, beze strachu z něčeho zlého.“
(Přísloví 1,33)
Vraťme se k nadpisu. Covid-19 není tou nejhorší nákazou, která na nás útočí. Smrtelnější je hřích. Pokud mu podlehneme a neobrátíme se na Boha s prosbou o pomoc a odpuštění, důsledky budou mnohem horší, než když onemocníme Covid-19. Pokud zemřeme na nějakou nemoc, Bůh nás může vzkřísit. Pokud se ale v jeho moci nevzepřeme hříchu, čeká nás druhá smrt, ze které už vzkříšení není.
Apoštol Pavel si to velice dobře uvědomoval, a proto prosí své spoluvěřící v Efezu:
„V každý čas se v Duchu svatém modlete a proste, bděte na modlitbách a vytrvale se přimlouvejte za všechny bratry i za mne…“
(Efezským 6,18)
Vím, že se za mne modlí mnoho lidí, a jsem jim za to vděčný. Také se modlím za své sbory a za všechny, kdo je navštěvují. Věřím, že když se modlíme, Bůh reaguje na naše prosby. Prorok Jeremiáš píše:
„Slyšel jsi můj hlas, nezakrývej si ucho, dopřej mi úlevu, když o pomoc volám.“
(Pláč Jeremijášův 3,58)
V sobotu 7. listopadu začíná modlitební týden. Až do soboty 14. listopadu máme možnost se nejen intenzivněji modlit, ale máme možnost tyto modlitby prožívat a sdílet s našimi duchovními sourozenci.
Vzhledem k současné situaci se sice nemůžeme setkávat osobně, ale máme připravenu možnost on-line setkávání – zahájení a ukončení modlitebního týdne proběhne tradičně v rámci bohoslužby, od neděle do pátku pak vždy od 18.00 hod. prostřednictvím videokonferencí. Společně si přečteme přednášku a pak se budeme modlit. Pokud se budete chtít zúčastnit, informace najdete ZDE (stejné přihlášení jako online sobotní škola – https://meet.jit.si/CASDBrno-Stredni). V případě většího zájmu uděláme těchto on-line skupinek více.
Zvu vás tedy k účasti na letošním modlitebním týdnu a těším se, že se nejen uslyšíme, ale i uvidíme a povzbudí to naši trpělivost v očekávání na chvíli, kdy se znovu uvidíme tváří v tvář.
Vlastík Fürst
K závěru modlitebního týdne neodmyslitelně patří i sbírka vděčnosti určená na celosvětové misijní projekty Generální konference CASD a nejinak tomu bude i letos, přestože se uskuteční trochu jiným způsobem – své dary můžete poslat na náš sborový účet 2000396235/2010 (nezapomeňte do popisu uvést „MT“, nebo „modlitební týden“), případně – pokud jste zvyklí – obdobně přímo na účet unie / sdružení.
ČLÁNEK KE SBÍRCE MODLITEBNÍHO TÝDNE 2020
OBĚŽNÍK K MODLITEBNÍMU TÝDNU 2020