Je to již více než 3 a půl roku, kdy jsme se poprvé (17. února 2018) setkali jako sborové společenství v „novém“ sále a prožívali jsme slavnostní bohoslužbu vděčnosti. Při vzpomínání na průběh rekonstrukce padly i slova o tom, že ještě proběhne druhá etapa rekonstrukce, kdy by mělo dojít k opravě 2. patra a kazatelského bytu v 3. patře.
Nicméně, z tehdejšího pohledu to byla vzdálená budoucnost a všichni byli rádi, že se již dá do sálu dojít přes čistou chodbu bez stavebního materiálu a prachu a děti mají opět svou místnost s oknem do sálu.
No a najednou zde byl opět únor, ale tentokrát roku 2021 a na podlaze chodby před sálem byla zaprášená geotextilie chránící dlažbu a před sborem kontejner plný suti. Došlo totiž k tomu, že obyvatelé kazatelského bytu se odstěhovali a vzniklo tak cca půlroční okno, kdy MSS plánovalo provést rekonstrukci bytu a připravit ho pro rodinu nového kazatele, br. Rohana, který byl do našeho společenství ordinován letos o prázdninách.
My, jako sbor, jsme spolu s MSS plánovali, že této příležitosti využijeme a provedeme i rekonstrukci 2. patra, tedy malého sálu, kuchyňky, čajovny a zázemí.
Hned v lednu a únoru se tedy prováděl průzkum stávajících stropních konstrukcí, které ještě v těchto částech nebyly vyměněny. V předešlých rekonstrukcích již byla vyměněna část dřevěných stropních trámů za ocelové stropnice.
Výsledky průzkumu byly očekávány s jistou obavou, neboť výměna stávajících dřevěných trámů za ocelové stropnice by byla časově náročná a finančně velmi nákladná. Pro lepší představu by to znamenalo asi toto: pokud by jste vstoupili do šatny a zvedli hlavu nahoru, viděli by jste až podlahu podkrovního bytu. Navíc jsme věděli, že v již opravovaných částech byl stav trámů velmi špatný, stejně jako u ostatních podobných objektů. O to větší překvapení bylo, když závěr průzkumu řekl, že je nutno vyměnit pouze pár kusů trámů a ostatní postačí zesílit, neboť jejich průhyb byl v řádu centimetrů.
Byl tedy dopracován projekt, statik navrhl zesílení stávajících trámů, stavba byla povolena a v letních měsících se rekonstrukce rozjela naplno. Na chodbu před sál se opět vrátila zaprášená geotextilie, po stranách byl naskládán stavební materiál, kterého ale postupně ubývalo. Šatna byla vyřazená z provozu úplně, vznikl zde sklad materiálu a na tři týdny došlo i k uzavření dětské místnosti. Při bouracích pracech došlo k proražení vodovodního potrubí a dětská místnost se změnila na dětské brouzdaliště.
Naštěstí ale vše dobře dopadlo, vlastně téměř vše. Koncem srpna se dokončil kazatelský byt a br. Rohan s rodinou si již zařizují nový byt. Z původního 3+1 průchozího bytu se podařilo vytvořit dle mého názoru hezký 4+kk neprůchozí byt. Jako sbor jsme tedy připraveni i na početnější kazatelské rodiny … 🙂 A navíc mezibytové konstrukce jsou poplatné dnešní době, když tedy budou v bytě klidně skotačit děti, v malém sále už o tom nebudeme vědět 🙂 Jediné, co jim tam opravdu schází, jsou vnitřní dveře a nové vstupní dveře. Od zaměření po montáž se nyní dodávky dveří pohybují kolem 18 až 24 týdnů.
No a na co se můžeme těšit my, jako sborové společenství, v 2. patře? Je nachystáno několik překvapení:
- klubovna dostala vlastní okno a na hučící ventilátor můžeme začít zapomínat,
- kuchyňka dá zapomenout na doby dávno minulé a nově bude uzpůsobená i pro velkokapacitní přípravu jídel,
- malý sál bude více multifunkční – vzhledem k babyboomu, který můžeme s Boží milostí zažívat a za který jsme vděční, zde bude instalována mobilní dělící příčka a tím dojde k navýšení počtu místností, které nám nyní chyběly hlavně při sobotních školkách,
- v koupelně s WC bude plnohodnotný přebalovací pult, který v 1. patře není kde umístit,
- u schodiště vznikne malá kancelář pro pokladníka a tajemníka sboru,
- čajovna bude jenom hezčí 🙂
- a poslední, asi nejdůležitější změna – 1. a 2. patro bude propojeno výtahem pro imobilní osoby a rodiče s dětmi (kočárky).
Suma sumárum, cílem bylo vytvořit k velkému sálu i odpovídající multifunkční zázemí pro všechny věkové skupiny a sborové aktivity.
2. patro nyní bude jednoduše přístupné pro všechny, kterým to stávající krkolomné schodiště neumožňovalo a byli tak ochuzení o sborový život odehrávající se v tomto podlaží.
„Přestávku“ sborového života, kterou způsobil koronavirus, jsme dokázali využít pro rekonstrukci a přípravu nových prostor. Na Střední 10 se nám nikdy nepodaří vměstnat adekvátní prostory a zázemí, které by odpovídaly kapacitě sálu a potřebám sboru. Vždy to bude o určitých kompromisech, ale jsem přesvědčen, že se nám je daří minimalizovat a můžeme být velmi vděční za prostory, které zde máme.
Výtah nám pomůže překonat stavební a výškovou bariéru, nové vybavení a zázemí druhého patra nám umožní pořádat aktivity a setkání, která do této chvíle byly možné pouze v omezené míře.
Při každém (hromadném :-)) vítání novorozenců do sborového společenství jsme vděční, že nám Bůh žehná. Věřím tedy, že jako sbor dokážeme využít i „stavební a prostorový potenciál Střední 10“ ke službě druhým, a že i v tom nám bude Bůh žehnat. A pokud vše půjde dobře, můžeme v omezené míře začít již koncem září…
Petr Bielesch
