V listopadu jsme se sešli k tradiční bohoslužbě mladých lidí, tentokrát již ne pod zažitým názvem „Studentská“, ale „Bohoslužba INRIroad a mládeže“. Vzhledem k postupně se zvyšujícímu věkovému průměru se musel updatovat i název. Netradiční název, netradiční místo. V menším počtu jsme se potkali v malém sálu sboru Střední navozujícím příjemnou rodinnou atmosféru.
Bohoslužbou nás provedla Lenka Michálková s Danem Stehlíkem, kteří si pro nás na začátek připravili aktivitu, během které jsme se o sobě navzájem dozvěděli ne často sdílené zajímavosti. Pro nás chválící typy pak následovaly dlouho očekávané chvály Pána Boha v podobě krátkého worshipu.
Tématem Danova zamyšlení byla věta s přáním „Ať už to skončí!“. Vyvstane otázka „Co má skončit? Proč to má skončit?“. Každý z nás se potýká s něčím, co nás stresuje, čemu se chceme vyhnout, jako třeba v zamyšlení zmiňovaný Jonáš. Často se možná dokážeme do Jonáše vžít a přát si „Ať už to skončí!“. Ať už se ale jedná o cokoliv, čemu čelíme, nejsme v tom sami a víme, že to nejlepší, je teprve před námi.
Setkání se, jak je dobrým zvykem, ukončilo u společného občerstvení, během kterého byl prostor na příjemné sdílení a plánování dalších společných aktivit.
Eva Hroboňová
