Památka večeře Páně – slavnostní chvíle plné radosti

Se čtvrtletní frekvencí si společně v rámci slavnostní bohoslužby připomínáme význam památky poslední večeře Páně. Intenzivněji si uvědomujeme, že díky Ježíši a Jeho oběti nám mohou být odpuštěny naše hříchy. Prostřednictvím symbolů (umývání nohou – smytí hříchů a pokorná služba jeden druhému, chléb a víno – láskyplná oběť Krista na kříži) prožíváme nové ujištění o tom, že Bohu na všech lidech upřímně záleží, přijímá naše autentické já a chce nám i nadále žehnat. Vyjádřeno velmi stručně.

Už jen toto samo o sobě je obtížné vměstnat do klasického časového rámce našich sobotních bohoslužeb. Přecejen se jedná o jeden ze základů křesťanství. Proto věnujeme čas nejen všestranné přípravě, ale také si připomenuté myšlenky umocněné prožitkem odnášíme s sebou do reality dalších dní, týdnů, měsíců…

Stalo se určitou milou tradicí, že v tyto slavnostní chvíle dáváme také prostor k vyjádření vděčnosti a přání – vítáme do našeho společenství narozené děti, radujeme se s nově pokřtěnými a příchozími členy, přejeme novomanželům do nové životní etapy, gratulujeme jubilantům a připomínáme si další životní milníky… Současně ale, nejen v kontextu bohoslužby, nezapomínáme na opačnou stránku životních příběhů – na potřeby, těžkosti, nemoci a utrpení lidí nejen v našem nejbližším okolí. Na tyto všechny pamatujeme ve svých modlitbách a také se snažíme vhodně povzbuzovat a ulehčit praktickou pomocí.