Mami, já bych chtěl závodit. Mami, já chci vyhrát nějakou medaili. Tatí, pojďme si zaběhat … a spoustu dalších výzev jsme v posledních dnech dostávali a zněly z nejedněch dětských úst.
Protože jsme rodiče činu, domluvili jsme se, že by bylo fajn, uspořádat sportovní klání, kde by se naši sporťáci mohli vyjádřit a využít své nadání a zápal pro věc.
Domluvili jsme termín, naplánovali si aktivity (triatlon byl jasnou výzvou: běh, voda, kolo) a nakonec jsme vybrali místo – a protože jsme potřebovali vodu, Brněnská přehrada nám nabídla vše, co jsme potřebovali.
Sluníčko nám fandilo, ale místo paddlebourdu by se nám dneska hodila plachetnice. Ale nic z vnějších vlivů neodradilo ani jednoho sporťáka, aby do boje dal naprosto všechno! Bojovali o každou vteřinu běhu, kola a okamžiky bezvětří. Byla to úžasná podívaná, kdy rodičům se v jednom okamžiku dmula hruď pýcho a v druhém svíralo srdce strachem, aby nespadli do studené vody nebo z kola či při záběru v cílové rovince.
VŠICHNI byli tak úžasní! Jsem moc vděčná, že každý dal do toho klání vše, na co měl sílu … a protože po dobrém výkonu je potřeba doplnit bříško, vytáhli jsme zásoby – obědy i dobrotky a pustili se do společného hodování. Protože po práci přijdou ty koláče 🙂 a hlavně medaile!
Terez
Fotogalerie
fotografie: Petr P., Rohanovi
