Památka na „Večeři Páně“ se konala minulou sobotu v našem sboru při dodržení všech nařízení, která postupně vydává Ministerstvo zdravotnictví ČR a místě příslušná hygienická stanice Brno.
Součástí tohoto slavnostního shromáždění bylo vítání dětí. Za poslední období – skoro 3/4 roku – se rodičům v našem sboru narodilo 14 dětí. Věříme, že to je pro rodiče, rodiny a sborové společenství velké požehnání, ale současně také závazek.
Měli jsme možnost přivítat 5 dětí – Kristýnu Čechovou, Patrika Slezáka, Aničku Lidmilovou, Dominika Sztefka a Vítka Opletala. Náš kazatel Vlastimil Fürst děti přivítal biblickým textem a modlitbou s prosbou o požehnání pro děti, jejich rodiče a rodiny.
Jako sbor jsme radost projevili předáním dárků – dětských Biblí a upomínkového listu s věnováním:
Jako křesťané jsme opravdově přesvědčeni o tom, že děti jsou vzácným Božím darem. Věříme, že Ježíš Kristus obětoval svůj život proto, aby zachránil každého – dospělé i děti. Proto chceme našemu Pánu děkovat za to, že jeho vzácným darem je také
Kristýna Čechová
Patrik Slezák
Anička Lidmilová
Dominik Sztefek
Vítek Opletal
Jako společenství sboru se chceme spolu s rodiči zavázat k tomu, že se za něj/ni budeme modlit a uděláme vše proto, aby v naší blízkosti měl/a příležitost poznávat milujícího Boha a cítit od nás přijetí, zájem, a v případě potřeby i pomoc.
Současná situace neumožnila všem rodičům přivést své děti. S těmito rodiči jsme se proto domluvili, že jakmile to okolnosti dovolí, děti rádi ve sborovém společenství při nejbližší příležitosti přivítáme. Pokud by to stále nebylo možné, předáme dárky osobně a vyprosíme požehnání v rodinném kruhu.
V kázání k Večeři Páně jsme četli texty z Bible a přemýšleli o současné komplikované situaci. Je vše vždy stejné, je špatně, když něco je jinak? Jaký je princip Večeře Páně? Mohu slavit Večeři Páně když jsem dlouhodobě odloučený od společenství? Je zřejmé, že každého z nás současná situace staví před otázky. Pokud jsme zodpovědní, tak je řešíme. Proto, abychom mohli sami sobě odpovědět a vždy hledat princip životní cesty, je důležité hledat, naslouchat, ztišit se a vnímat požehnání, které dostáváme od Ježíše Krista. Nevíme jaká bude budoucnost, ale víme, že i v nestandartních situacích pokud opravdově toužíme po odpuštění a požehnání, Bůh nás nenechává samotné. Věříme, že tu nejkrásnější slavnost prožijeme jednou s Ježíšem Kristem.
„Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce.“
(Matouš 26,29)
Jan Polášek
