Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími, a jsme jimi. Proto jsme světu cizí, že nepoznal Boha. Milovaní, nyní jsme děti Boží; a ještě nevyšlo najevo, co budeme! Víme však, až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest. Každý, kdo má tuto naději v něho, usiluje být čistý, tak jako on je čistý.
1 Jan 3,1-3
Blíží se ke svému konci rok 2021 a svět se připravuje na rok 2022. Při retrospektivním pohledu do právě končícího roku 2021 si možná mnoho lidí uvědomí, že do něj vkládali mnoho různých nadějí, ale velká část z nich se nenaplnila. Zdravotníci s nadějí vyhlíželi „běžný“ podzim, podnikatelé doufali v minimum omezení, školáci věřili v klasickou výuku, politici ve vítězství ve volbách… Každý tak trošku žil v naději, že ten jeho pohled na svět, ten jeho názor nakonec zvítězí a všichni věřili, že se svět vrátí do starých kolejí. Staré přísloví ale říká, že do stejné řeky dvakrát nevstoupíš.
Byli jsme proto v právě končícím roce svědky mnoha zklamání z nenaplněných nadějí, možná snů, o tom, jak by měl tento svět fungovat a jak by se mělo odehrát to či ono v našem osobním životě nebo životě veřejném. Otázkou tedy je, zda-li bychom měli při vstupu do dalšího roku mít opět naději, že se něco změní, že se něco posune, že bude jednoduše lépe…
Odpověď je možná jednoduchá – nic jiného nám ani nezbývá. Naděje v lepší svět a víra v lepší budoucnost je silným hnacím motorem, která člověka chrání před malomyslností. Jako křesťané máme k dispozici ještě lepší dimenzi naděje a víry, a to je naděje ukrytá v Bohu Otci, který nás nazývá svými dětmi a za naše životy dal i svého jednorozeného Syna Ježíše Krista.
Jan píše, že jako křesťané toho stále mnoho nevíme, ale máme naději a jistotu v tom, že Bůh má vše pevně ve svých rukou. Právě o této naději chceme přemýšlet i o novoroční bohoslužbě, která proběhne 8.1.2022 v 16 hodin. Novoroční verše jsou připraveny a všichni jste srdečně zváni.
Petr Bielesch
