Za posledních 5 let jsme mohli číst celkem 5 těchto stavebních blogů a toto je (pevně věřím) na příštích min. 20 a více let pátý a zároveň poslední. Co to znamená? Že máme za sebou na Střední stavební období pěti let, kdy jsme nezaháleli a minimálně v generování hluku a prachu jsme byli premianty na celé ulici.

Vše začalo někdy kolem roku 2015, kdy se na podlaze velkého sálu začaly po deštích objevovat hrnce a kbelíky zachytávající vodu tekoucí střechou. Následovala provizorní oprava, stavební průzkumy, diagnostika konstrukce, projekce a vše vyvrcholilo celkovou rekonstrukcí celého velkého sálu včetně střechy. Jednoduše řečeno – zůstaly pouze obvodové zdi. Nazvali jsme to etapou I.

Při jejím dokončení jsme již připravovali etapu II. A když se naskytla příležitost, mělo dojít k výměně kazatele a s tím spojenému uvolnění kazatelského bytu, tak jsme se ve spolupráci s MSS pustili do druhé etapy týkající se 2. a 3. patra. To bylo jaro 2021.

Nyní máme jaro 2022 a máme hotovo. Pravda, chybí dolepit pár soklíků, 2 kusy dlažby a vyměnit zámky ve dveřích, ale celkově máme toto stavební období za sebou. Kromě nového velkého sálu, kanceláře, traktátu, šatny a dětské místnosti, jsme celkově zrekonstruovali celé druhé patro, malý sál jsme rozdělili mobilní stěnou, byt kazatele ve třetím patře má novou dispozici a opraven je i archív s kanceláři ve čtvrtém patře. No a sborové prostory v prvním a druhém patře jsou propojeny bezbariérovým výtahem.

Zde si dovolím malou vsuvku. Mobilní dělící stěnu v malém sále jsme původně chtěli osadit až časem, v této etapě se měla osadit pouze nosná kolejnice. Důvod byl jednoduchý. Ve 4. patře jsme pro sobotní školky využívali archív a podkrovní byt, další místnost vzniklá rozdělením malého sálu mobilní stěnou tak nebyla úplně potřeba. Nicméně nakonec se mobilní stěna osadila. Archív s kanceláři ve 4. patře se měl taky opravovat později, nakonec se ale vše stihlo dokončit v lednu tohoto roku. Vedle kuchyňky v druhém patře je koupelna, kde měl být přebalovací pult. Pro jistotu se na jeho místě udělala i příprava pro pračku.

O měsíc později začala válka a během pár dnů / týdnů se v podkrovním bytě, archívu a kanceláři ubytovaly ženy s dětmi z Ukrajiny. Malý sál se předělil mobilní stěnou a místností na sobotní provoz je dostatek. V koupelně vedle kuchyňky je místo přebalovacího pultu společná pračka pro ženy z Ukrajiny…

Co tedy říci závěrem? Během stavebních prací jsme prožili několik zkušeností, kdy jsme mohli vnímat Boží požehnání. Ať šlo o problémy s termíny, materiálem nebo postupem prací, vše nakonec dobře dopadlo.

Do další etapy, tentokrát ale už „nestavební“, náš sborový dům na Střední 10 vstupuje v novém kabátu přichystán na aktivní život našeho společenství. Jaká bude další etapa je už jenom na nás. Jisté ale je, že se i v ní můžeme s vděčností spolehnout na našeho Pána Boha stejně, jako jsme na něho spoléhali během stavby…

Petr Bielesch