Nezadržitelně se blíží každoroční doba prázdnin a dovolených. Období které jsme prožili nás vedlo k velkým změnám. Před nástupem COVID-19 každý z nás měl zažitý určitý rytmus života. Najednou nastala změna.
Nemohli jsme se setkávat osobně a proto jsme měli pravidelné „vzdálené“ modlitební setkání „sboru Brno Střední ulice“ každý týden ve středu od 18:00 hodin (- poslední takové 30. 6. 2021).
Období dovolených a prázdnin (doba, kdy nebudou v našem sborovém společenství organizovány modlitební chvíle) bude možností hledání individuálního vztahu každého z nás k Bohu a také obdobím osobních modliteb. Budeme jistě přemýšlet o budoucnosti a o našich možnostech každý sám, nebo se svou rodinou.
Nechejme se inspirovat následujícím známým podobenstvím o rozsévači:
Amen, amen, pravím vám: Jestiže pšeničné zrno, které padlo do země, nezemře, zůstává samo. Zemřeli však, přináší mnohý užitek.
Jan 12, 24 (ČSP)
Tento text o pšeničném zrnu dává příležitost zamyslet se nad tématem oběti, které je právě v těchto dnech tak aktuální.
Vzhledem k okolnostem, které nás provázejí celý poslední rok, jsme neustále vyzýváni k ohleduplnosti – pro mnohé ohleduplnost = potřeba přinášet osobní oběť. A to není snadné. Více pracujeme, nebo naopak přicházíme o práci. Jsme mnohem více času doma, učíme se s dětmi přes počítač, uskromňujeme se, žijeme v nejistotě a ve stresu… Často pochybujeme, jestli je to vše k něčemu dobré, jestli naše osobní oběti mají nějaký význam, jestli nepřicházíme o naše jistoty zbytečně.
Pokud zvolíme přístup, ve kterém za každou cenu budeme chtít zůstat celým zrnem, skutečně můžeme zažívat velký pocit osamění. Pokud ale vědomě dokážeme přinést svou vlastní oběť a odevzdáme ji Bohu do rukou, pak sami nezůstaneme, protože přinášíme užitek. To se děje, pokud věříme tomu, že jsme jako lidstvo propojeni a můžeme si vzájemně pomáhat i tím, že obětujeme něco ze svého za někoho jiného.
- Ježíš obětoval svůj život za všechny lidi.
- Ježíš nikdy neřekl, že svůj život dává jen za toho, kterého osobně zná, kdo je mu sympatický.
- Ježíš nikdy neřekl, že jeden život má vyšší hodnotu než jiný.
- Ježíš měl strach, ale neustoupil nátlaku strachu a jeho oběť nám všem nakonec přinesla otevřené dveře k naplněnému životu, vzkříšení, spásu.
Nemusíš se bát osobních obětí, pokud máš vztah a spojení s Ježíšem. Každou naši oběť totiž nakonec odmění úroda, která z ní vyroste.
TAK ZASE PO PRÁZDNINÁCH – TĚŠÍME SE.
Jan Polášek
